Fajfka

17. srpna 2015 v 23:17 | Tramvajka |  Články
Je zajímavé, že malé úkoly zmíněné na začátku minulého článku jsem splnila. Možná bych tohoto efektu měla využít. Tedy nějak zvládnout papíry a další papíry (a další papíry), dodržet režim tři krát čtyři na týden co to jde(protože v září už to moc nepůjde), zařídit si povolení k letnění(krteček se nekoná, já tam hrozně moc chci, ale povolení ještě nemám).

Jo a chci si přečíst knížku, kterou jsem dostala, knížku, kterou mám půjčenou, knížku, kterou jsem si koupila(tady to zas tak nehoří), a hory materiálů, které spinkají v zákoutích mého notebooku. Já ty prodloužené prázdniny fakt potřebuju. Cha, argument.

Ještě jeden menší cíl - pochopit zvedání věcí z vody.

Takže, recept sehnán.
Důkaz.
Buchta upečena, a mamince dokonce chutnala a to je většinou konzervativní co se pečení týče. Ptala se, odkud mám recept a já, že od kamaráda. V té chvíli jsem si uvědomila, že z toho nemohla pochopit, jestli mám na mysli kamaráda, nebo kamarádku (prostě jsem řekla bạn) a že "mužské/ženské" přípony jsou občas užitečné. Ech, to mi zase připomnělo papírování. No, vlastně jsem měla říct "starší kamarád", pak už by to poznat šlo, ale ne, že by na tom nějak zvlášť záleželo ;).

Terminátor. Vzpomněla jsem si na první fykosí úlohu, kterou jsem kdy spočítala.

E-mail odeslán. Tomu prostě uvěřte. Šachistu jsem vzkazovala pozdravovat. Snad nebude jako Králíček a odepíše. Teď bych ráda dostala e-maily.(Fitli, coursero, ztráty a nálezy, orgové, papíry č. 1, dívám se na vás.)

Viděla jsem se poroce s Z. a je skvělá. Dává užitečné rady, jakože ne tlachy-tlachy "tohle je těžký, tohle tě neuživí, na tohle jsi lama, podívej se na sebe, máš dělat tohle, ne, počkej, vlastně tohle", ani "dělej, co tě baví, rozhodni se sama", ale prostě užitečné informace nebo spíše, kde je hledat, a vyprávěla o sobě, o tom, co chce a co se pro to dá dělat, o svých názorech a tak. A já si už poněkolikáté uvědomila, že F. měl tehdy v Jedovnicích pravdu. Ne s "lyžováním" nebo to možná taky, ale hlavně s "jo, to zkus, ne?"(díky Ti) a "nee, takhle to nefunguje"(to už vím taky, ale německy stejně ještě moc neumím).

Takže jsem začala s faktickým prohledáváním. Pomalu, ale začala. Únik do reality, kde budu fakt něco dělat a výsledkem bude něco, návrh turbíny, nebo nějak zařídím, aby se něco nepropadlo, nebo budu číst mezi řádky(jako tehdy k třídní knize, jaj), nebo třeba i něco fakt vymyslím, jako fakt něco. Na zážitkovce jsem si vzpomněla na Anatéma, vlastně jsme hráli hru "Chcete být svante? Budete svante?" Nevím, s kamarádem jsme si řekli, že ne, nechceme. Ale. Možná v hloubi duše, možná mé skryté desetileté já...? Asi by to bylo super, ale není to hlavní cíl. Byl by to asi příjemný bonus, něco, co nám zní fakt dobře, když jsme obyčejní smrtelníci, ale pak už by nám na tom nezáleželo. Paradoxně? Nebo právě proto? Nevím, talent na hezk formulování věcí má právě onen kamarád.

A doporučila jsem T. na tábor hru Osmitisícovky, to je skoro dobrý skutek, chichi. Prý "Kde se to hraje? V Himalájích, nebo v místnosti?" Haha, podle rozpočtu, co myslíš :)

Mějte se letně. Lehce a zasněně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adel | Web | 19. srpna 2015 v 17:41 | Reagovat

moc se mi líbí jak píšeš. hodně jsem se fo tohoto článku začetla. moc pěkné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama