Jest to kvítek bez vůně...

18. listopadu 2012 v 19:00 | Tramvajka |  Kreslím
  • Ano, na počítači jsem ze studijních důvodů a vůbec jsem se celý víkend neflákala.
  • No dobře flákala jsem se dneska, ale jenom protože jsem chtěla udělat svojí sestřičce radost. (Né, vůbec to není tím, že si domýšlivě myslím, že mi to včera vyšlo správně...) Takže jsem strávila dopoledne spaním a odpolednee vyráběním hradu pro poníky. Už se těším až to celé natřu bílou a ozdobím a tím zakreju všechny ty asymetrie a šišoidní tvary. Ale problém je, že nevím, jak udělat schody a střechu.
  • Vy, kteří se díváte(dívali jste se) na poníky - že tam někdy vypadají poníci jak pejsci?-. Dřív jsem si toho vůbec nevšimla, ale na těch plastových, co dostala sestra to vypadá fakt vtipně.(A jo, hračky poníků jsou blbost a shazují celý ten seriál. Například "baby Pinkie Pie" -co to je?- vypadá to jako růžový dinosaurus se psí hlavou...)
  • Uvažuju o tom, že bych se přidala k projektu "Deset dní". I když nevím. Takové vylévání pocitů, postojů a myšlenek sem na blog mě děsí. Dobře, v pátek jsem s tím problém neměla, ale to jsou ty moje nálady. Štve mě, že někdy vůbec nepřemýšlím nad tím, co říkám a pak se nestačím divit. Jindy bych chtělaa být taková... přímější. Otevřenější. Fakt je, že poslední dobou si na pusu moc bacha nedávám, ale nevím, jestli je to dobře nebo ne.
  • Je normální mít dva roky jednu nejoblíbenější písničku? A i kdyby ne, tak co, že jo. Když jsem byla...mladší, nechce se mi psát menší, protože už moc nerostu:-), myslela jsem si, jak to bude skvělé být...ehm...starší. Představovala jsem si to tak, že najdu své "znaménko", prostě něco, v čem budu fakt dobrá a půjdu si svou cestou. A budu si za tím stát nebo nestát, ale vždy budu mít svůj důvod, proč něco dělat, ne že mi to někdy přikázal nebo víceméně donutil. Nebo, že to dělám jen kvůli tomu, že nevím co jiného bych měla tvořit. Nebo ze setrvačnosti. Představovala jsem si to taky tak, že už nebudu muset někomu furt něco dokazovat. Mno, tak nic no. S kamarádkou jsme si jednou žíkaly, že Z.(sestra Tess) je taková klidná, v pohodě i když studuje medinu. A že my se nervujeme skoro před každým testem, haha. V tomhle ohledu asi jsem klidnější, taková vyrovnanější. Možná rezignace? Kdo ví.
  • Moji vyrovnanost dokáže vždy narušit dvouhodinovka spojené angličtiny. ( A asi se opakuju, že?)
  • Tak dobře, abych furt nepsala jen na to samé brdo. Tak až budu stará, chtěla bych být takovou tou moudou bylinkářkou, co rozdává dobré rady. Ale jak říkává moje maminka, přát si nestačí. Blbý je, že nevím, co bych chtěla studovat a dělat. A otázky na toto téma mě uvvádějí do rozpaků. Náš bývalý třídní říkal, že je dobré mít ve třeťáku jasno jestli jsme spíš na humanitní, přírodovědné, nebo technické věci. Tak já na to půjdu vylučovací metodou a v prváku škrtám humanitní předměty v čele s vývojovou psychologií.
  • V pátek jsem během večeře otravovala celou rodinu svými vědomostmi o osobnosti dítěte. Chichi. A ségru to štvalo, haha. Hlavně ta část o takzvaných "hodných dětech", kdy děti ve věku šesti až devíti let žalují a chtějí se zalíbit autoritám. Já jsem tak ráda, že jsem ráda.( To přejde. Brzo.) Ne, to nebylo myšleno zlomyslně vůči ségře. Dejme tomu, že to má něco společného s tím, proč jsem před zemákem házela klíčkama a trefila jsem svoji sestru-paterče.
  • Jo, chtěla jsem sem dát něco ze svých kreseb ze sady "Možná a možná taky ne...". To je ale blbost sámo, že ne. To je jako:" Kolik toho máte?" "No, víceméně jsme začali, spíš méně než více,..."
  • Jej já jsem nervózní. Před zítřkem, ale snad si stihnu něco půjčit v knihovně. A snad si to nikdo přede mnou nezabral.
  • Takže, v říjnu jsem měla období tulipánové. To stou vůní v nadpisu jsem někde četla a teď si nejsem jistá, jestli to bylo právě o tulipánu, ale myslím, že jo.
  • Je to se mnou čím dál horší. Včera jsem si celý večer prozpěvovala písničku, kterou by Můzra s Tess označily jako popová sračka. Nemohla jsem ji dostat z hlavy.No, je ale pravda, že porzpěvování oné písničky by se k Můzře hodilo.
  • Tak a teď slíbené tulipány
:
Takto oskenované to vypadá, jako kdybych neuměla pořádně vybarvovat. Jo a ještě jsem kamarádce namalovala tašku s tulipány a jejím králíkem. Ale to jsem si bohužeel nevyfotila. Tak sem možná dám tašku, kterou si pořídíme do skříky, kde nám schází místo a poličkky a oddělený prostor pro boty.
A další tuli:
Tady je to stím vybarvováním ještě horší. Ale uvažuju o tom, že si nco takového namaluju temperou, nebo akvarelkama.
Tohle je takové upgradedování té chobotnice přišité k cibuli. Originál jsem ve změti papírů nenašla. Chtěla bych ještě podotknout, že další sestra-paterče v oné chobotnici poznala odkvetlý tulipán.:-
A další, nápadně podobný tomu prvnímu:
Ten se oskenoval nejlíp, asi proto, že nekvetl v mém všebločku, ale na pracovním listě z něminy.
A už jsem se chlubila s novou tenkou černou fixkou? Je suprová. Sehnala jsem ji v našem papírnictví za deset korun, což je o dost lepší než centropenky, které se za chvilku vypíšou.
Mějte se famfárově:-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fitli | E-mail | Web | 21. prosince 2012 v 15:56 | Reagovat

Když se na poníky člověk pořádně podívá (a hlavně, když se je snaží kreslit,) zjistí, že vlastně vypadají víc mnohem víc jako psi, nebo něco na ten způsob, než jako koně.

2 Tramvajka | Web | 7. ledna 2013 v 18:39 | Reagovat

Tak jo, už to ségře nebudu tak kritizovat:-)

3 Aentin | Web | 7. února 2013 v 21:32 | Reagovat

Lepší řečená popový hnus než vyřvávání Fantoma opery a poníkoviny...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama