Listopad 2012

Jest to kvítek bez vůně...

18. listopadu 2012 v 19:00 | Tramvajka |  Kreslím
  • Ano, na počítači jsem ze studijních důvodů a vůbec jsem se celý víkend neflákala.
  • No dobře flákala jsem se dneska, ale jenom protože jsem chtěla udělat svojí sestřičce radost. (Né, vůbec to není tím, že si domýšlivě myslím, že mi to včera vyšlo správně...) Takže jsem strávila dopoledne spaním a odpolednee vyráběním hradu pro poníky. Už se těším až to celé natřu bílou a ozdobím a tím zakreju všechny ty asymetrie a šišoidní tvary. Ale problém je, že nevím, jak udělat schody a střechu.
  • Vy, kteří se díváte(dívali jste se) na poníky - že tam někdy vypadají poníci jak pejsci?-. Dřív jsem si toho vůbec nevšimla, ale na těch plastových, co dostala sestra to vypadá fakt vtipně.(A jo, hračky poníků jsou blbost a shazují celý ten seriál. Například "baby Pinkie Pie" -co to je?- vypadá to jako růžový dinosaurus se psí hlavou...)
  • Uvažuju o tom, že bych se přidala k projektu "Deset dní". I když nevím. Takové vylévání pocitů, postojů a myšlenek sem na blog mě děsí. Dobře, v pátek jsem s tím problém neměla, ale to jsou ty moje nálady. Štve mě, že někdy vůbec nepřemýšlím nad tím, co říkám a pak se nestačím divit. Jindy bych chtělaa být taková... přímější. Otevřenější. Fakt je, že poslední dobou si na pusu moc bacha nedávám, ale nevím, jestli je to dobře nebo ne.
  • Je normální mít dva roky jednu nejoblíbenější písničku? A i kdyby ne, tak co, že jo. Když jsem byla...mladší, nechce se mi psát menší, protože už moc nerostu:-), myslela jsem si, jak to bude skvělé být...ehm...starší. Představovala jsem si to tak, že najdu své "znaménko", prostě něco, v čem budu fakt dobrá a půjdu si svou cestou. A budu si za tím stát nebo nestát, ale vždy budu mít svůj důvod, proč něco dělat, ne že mi to někdy přikázal nebo víceméně donutil. Nebo, že to dělám jen kvůli tomu, že nevím co jiného bych měla tvořit. Nebo ze setrvačnosti. Představovala jsem si to taky tak, že už nebudu muset někomu furt něco dokazovat. Mno, tak nic no. S kamarádkou jsme si jednou žíkaly, že Z.(sestra Tess) je taková klidná, v pohodě i když studuje medinu. A že my se nervujeme skoro před každým testem, haha. V tomhle ohledu asi jsem klidnější, taková vyrovnanější. Možná rezignace? Kdo ví.
  • Moji vyrovnanost dokáže vždy narušit dvouhodinovka spojené angličtiny. ( A asi se opakuju, že?)
  • Tak dobře, abych furt nepsala jen na to samé brdo. Tak až budu stará, chtěla bych být takovou tou moudou bylinkářkou, co rozdává dobré rady. Ale jak říkává moje maminka, přát si nestačí. Blbý je, že nevím, co bych chtěla studovat a dělat. A otázky na toto téma mě uvvádějí do rozpaků. Náš bývalý třídní říkal, že je dobré mít ve třeťáku jasno jestli jsme spíš na humanitní, přírodovědné, nebo technické věci. Tak já na to půjdu vylučovací metodou a v prváku škrtám humanitní předměty v čele s vývojovou psychologií.
  • V pátek jsem během večeře otravovala celou rodinu svými vědomostmi o osobnosti dítěte. Chichi. A ségru to štvalo, haha. Hlavně ta část o takzvaných "hodných dětech", kdy děti ve věku šesti až devíti let žalují a chtějí se zalíbit autoritám. Já jsem tak ráda, že jsem ráda.( To přejde. Brzo.) Ne, to nebylo myšleno zlomyslně vůči ségře. Dejme tomu, že to má něco společného s tím, proč jsem před zemákem házela klíčkama a trefila jsem svoji sestru-paterče.
  • Jo, chtěla jsem sem dát něco ze svých kreseb ze sady "Možná a možná taky ne...". To je ale blbost sámo, že ne. To je jako:" Kolik toho máte?" "No, víceméně jsme začali, spíš méně než více,..."
  • Jej já jsem nervózní. Před zítřkem, ale snad si stihnu něco půjčit v knihovně. A snad si to nikdo přede mnou nezabral.
  • Takže, v říjnu jsem měla období tulipánové. To stou vůní v nadpisu jsem někde četla a teď si nejsem jistá, jestli to bylo právě o tulipánu, ale myslím, že jo.
  • Je to se mnou čím dál horší. Včera jsem si celý večer prozpěvovala písničku, kterou by Můzra s Tess označily jako popová sračka. Nemohla jsem ji dostat z hlavy.No, je ale pravda, že porzpěvování oné písničky by se k Můzře hodilo.
  • Tak a teď slíbené tulipány
:
Takto oskenované to vypadá, jako kdybych neuměla pořádně vybarvovat. Jo a ještě jsem kamarádce namalovala tašku s tulipány a jejím králíkem. Ale to jsem si bohužeel nevyfotila. Tak sem možná dám tašku, kterou si pořídíme do skříky, kde nám schází místo a poličkky a oddělený prostor pro boty.
A další tuli:
Tady je to stím vybarvováním ještě horší. Ale uvažuju o tom, že si nco takového namaluju temperou, nebo akvarelkama.
Tohle je takové upgradedování té chobotnice přišité k cibuli. Originál jsem ve změti papírů nenašla. Chtěla bych ještě podotknout, že další sestra-paterče v oné chobotnici poznala odkvetlý tulipán.:-
A další, nápadně podobný tomu prvnímu:
Ten se oskenoval nejlíp, asi proto, že nekvetl v mém všebločku, ale na pracovním listě z něminy.
A už jsem se chlubila s novou tenkou černou fixkou? Je suprová. Sehnala jsem ji v našem papírnictví za deset korun, což je o dost lepší než centropenky, které se za chvilku vypíšou.
Mějte se famfárově:-)

Tulikráska

16. listopadu 2012 v 19:43 | Tramvajka |  Články
  • Hm, tak v září jsem ve sboru marně snažila něco čmárat. Esmeraldu nemám ani dodělanou, což bych měla asi napravit. Hlavně , že tam mám hloupý nápisy, že. Ach jo.
  • Možná. A možná taky ne. Což mi připomíná včerejší pořad v televizi. A že dokážu vidět souvislosti mezi každou věcí, každou prkotinou,každou... Že by náhoda? Tak fajn, kreslím si tak krásně náhodně kytičky. Hlavně že mi vůbec nevadí, že jsou všechny stejné. A ano, sestra(paterče) mi to okomentovala slovy "vypadá to jako chobotnice přišitá k cibuli"
  • Místo co posloucháš se ptám co čteš? Nevím jestli je to dobře, špatně, nebo je to jedno. Lidi čtou nic, nebo učebnici společenských věd, nebo Jak vykrást banku, nebo nic, nebo něco o vesmíru, nebo Ostře sledované vlaky, nebo Zeměplochu, nebo nic atd. Nejsem schopná z toho vyvodit závěry nebo tak. Prostě mě to zajímá. Výrok "Vím, že nic nevím." jeu mě čím dál, tím víc oblíbejnější a čím dál tím víc trefnější k mému Všenázoru. Asi z toho bude mé celoživotní motto. Špatné je, že mi vůbec nepomůže při rozhodování. Ale to je detail. Když můžu, tak rovně dokola. Za nosem. Rovnou (ne)cestou. A mám ji ráda.
  • K tomu poslednímu musím napsat, že nesnáším dvouhodinovky AJ.Tečka.
  • Vzpomněla jsem si na "...life is but a dream." Ano, někdy je až podivné, jak dokonale platí zákon zachování hmotnosti a energie. A asi začnu kreslit loďky na vlnách. Věřím na dlouhodobou spravedlnost, což vzhledem k dětem v Africe a ženám na Blízkém východě asi blbost. Je to naivní. ale je mi zatím jenom patnáct, takže v pohodě. Tak určitě, haha.
  • Vzpomněla jsem si na básničku, kterou recitovala jedna spolužačka. Ano jsem tulikráska. Dobře s tím kráska můžete polemizovat, ale obsah básničky souhlasí. Asi jsem opožděná:-).
  • A ano stále vzpomínám na časy, kdy se lidé živili sbíráním jahod. A zadarmo. To vypadá na krizi. Jéžišmrijá, nemám zaplacený lyžák. To je divné přirovnání. Ale moje sestra-paterče ho pochopí. Naštěstí a naneštěstí. Možná snad.
  • Je jednodušší když do něčeho jdete s malou nadějí. Se světýlkem. Kvalita, jo-haha. Dneska to trefil Matěj s tím zkoušením. "Před K.(matikářem) jsi úplně v klidu, protože víš, že to stejně neumíš." Ano, s baterečičkou v ruce. To je fuk. A je to vtipné. A zapomněla jsem si půjčit knížku ve školní knihovně. Budu za debila, ale to fuk. Život je pouhý sen. Jeskyně.
  • A pak, že mě nezajímají svéčka.
  • Líbí se mi věta "Don't fool yourself." Ne, nedělám to. Dobře žádná baterka, světlušku jsem někde chytila v těch jahodách a teď mi umírá. Bliká. blik.
  • Co mě překvapuje je to, že jsem docela spokojená, nazdory jahodám a světluškám a jeskyním. Říkejte si tomu klidně rezignace, já jsem si to takhle před časem taky představovala. Ale životní cíl je rovnováha. Ha. Teď jsem vás dostala. Rovnováha. Hmm. Něco na tom bude.
  • Jahody. O nich si tak můžu nechat zdát. a dostanu noční můry.
  • Jestli tohle čte moje sestra paterče a nechápe, tak nápověda je rybička hvězdička. ale je to jeden velký kec. Snažím se !velice zodpovědně" dělat , že něco řěším i když neřeším a nemám problém. V těchto jahodách bude zaakopanej pes.
  • A chobotnice s cibulí tu budou asi zítra.