Nový svět

30. května 2016 v 17:02 | Tramvajka
Přesně tak. Před Vánoci bylo všechno jiné, při psaní posledního článku jsem se těšila na svátky, chtěla studovat matematiku, měla pocit, že jsem v ní i jakž takž dobrá. Potom přišel wtf návrat do školy. A celý divný leden. Výroky, za které jsem moc vděčná a smutná a stejně nevím, jestli vůbec patřily mně, nebo nějaké zidealizované papírové osobě, kterou jsem na podzim a před Velikonoci pohřbila svou ryze neveselou myslí. Ospalý pohled. Když su ospalá divně civím, jako bych neuměla do deseti napočítat.

Některé knihy by člověk vůbec neměl číst. A jiné věci by měl číst včas a né v době, kdy v nich může tak maximálně hledat kontaminace, atrakce a nepoužívání zvratných zájmen.

Nějak mi pomalu dochází, že už jsem odmaturovala. Že už nejsem středoškolák. Jo a všechny písničky od Of Monsters and Man jsou skvělé. Vtipné, smutné, ideální na už tak zabordelizovanou hlavu o svaťáku. A btw, byla jsem přesvědčená, že umím vyjmenovat všechna Kunderova díla (zejména kdyby mě o půlnoci probudili), pak jsem zjistila, že psal i poezii a dramata.

Nějak nechápu, kde se stala chyba. Nebo jestli se někde stala.
 

Taky potkávám divný lidi

8. prosince 2015 v 23:12 | Tramvajka
Šla jsem z knihovny. Začal na mě mluvit starý pán a já se nějak prokecla, že chodím na Jarošku, a on se zeptal, jak moc pan ředitel kouří. Jo, toho pána jsem potkala před třemi lety v kjm. (Náhoda? Nemyslím si, haha.) Byl docela ukecaný a hodně se ptal, tak jsem se taky ptala, i když normálně se s lidmi na ulici nevykecávám, vlastně se normálně moc nevykecávám jako třeba ve třídě a tak. Tak prý doučuje matiku a fyziku a dřív programoval, ale teď ještě kromě toho vyrábí rodokmeny. Jo a večer se bude dívat na fotbal a uvaří si čaj a někdy pije pivo, ale ne moc. A čte Kafku a Orwella. Je divné něco takového vědět a náhodném člověku. Brno je malý.

Před lety jsem s v kjm nervila, dneska to odpoledne už bylo leháro. Teda, štve mě, že nemám úplně dobře jedničku, ale co už. 7, 19, 61, tss. Začala jsem plánovat dárky a pečení cukroví a takové ty sváteční věci, které obvykle moc nemusím, třeba nechápu, proč na Štěpána musíme být celý den v kuchyni, ale je to taková dobrá prokrastinace. Prokrastinace, kterou okolí ocení. A celkově to člověka dělá milejším na ostatní, když se musí starat jen o "blbosti" jako barva mašlí a balicího papíru a kdy budou perníčky a tak.

Těším se na prázdniny.

Další články


Kam dál

Reklama